Rozhlas hlásí „Dobré jitro!“,
zprávy zase: „Něco chytlo!“.
Co to hoří? Domy, stromy,
nebo to jen bijí hromy?

Je tu zmatek, chaos, křik,
těžko by si někdo zvyk.
Na oblaku dýmu všude,
kdy už tomu konec bude?

Na silnici pod strání,
už je slyšet houkání.
To už tu jsou hasiči
natahují hadici.


Vody teče jako v řece,
přestaňte už hořet přece!
To si přeje každý z nás,
už jsme tady dlouhý čas.

Na rtech je však vidět úsměv,
můžeme už slavit úspěch.
Domy už jen doutnají,
nikdo radost netají.

Oheň už to zkrátka vzdal,
neměl šanci hořet dál.

A tak pozor lidičky,
hlídejte si dětičky,
aby jejich ručičky,
nebraly už sirčičky.

To by potom, jak se řeklo,
mohlo z ráje vzniknout peklo.

Náš požární hlásič slyší každý hasič.
Rozběhne se čiperně do zbrojnice k cisterně.
Zrádný požár tropí škody, cisterna je plná vody.
Voda plamen uhasí, popadnem ho za vlasy.
Oheň tiše zasičí, to jsou páni hasiči.
Hasí v domech, lesích, sadech, na zamcích i hradech
nakonec se poplacají po bolavých zádech.

Až ja budu velký, budu hasičem
nebudu se honit jenom za míčem.
Budu běhat, hodně cvičit
svoje tělo budu ničit,
abych čilý, zdravý byl
s požárem si poradil.
Jen jedna jiskra stačila
a stodola se vznítila.
Honem rychle vodu sem,
budu hasit celý den.

Co dělají hasiči?
Spouštějí se po tyči,
potom helmu na hlavu si dají
k hasičským autům utíkají.

V dálce asi někde hoří
nebo vítr střechy boří,
nebo velká voda byla
a naše mosty prolomila?

Kdepak, na stromě je kočka
možná pomoci se dočká.
Hasiči už tady jsou
kočce dolů pomůžou.

Hasiči jsou chlapi činu
neznají strach jenom dřinu.
My je za to máme rádi,
jsou to naši kamarádi.